Rovný a rovnější, část první

úterý 4. červen 2013 12:00

Pamatujete si? George Orwell, Farma zvířat, zásady o rovnosti všech obyvatel farmy? Nemohu si pomoci, ale čím dál častěji se mi tato kniha vybavuje jak při listování novinami, hlavně ale při sledování televizního či internetového zpravodajství. Jsou všechny životy, alespoň zraky médií, na stejné úrovni?

Připomněla bych dvě tragédie, které se udály přibližně ve stejnou dobu.

Boston. Maraton. Výbuch. Tři mrtví, stovky zraněných. Pachatelé byli pronásledováni, jeden zastřelen, druhý chycen a je teď ve vazbě.

Dháka, Bangladéš. Zřícení budovy, kde se šilo oblečení (nejspíš pro Západ, jen tak mimochodem). Přes tisíc mrtvých, z toho velkou část tvořily mladé ženy.

Média reagovala, toto se nedalo přejít. Ale jakým způsobem. Kolem Bostonu vypuklo téměř mediální šílenství, sdělovací prostředky informovaly o každé maličkosti. A Dháka? Souhrnné informace, fotky, pár osobních příběhů. Dobře, to by stačilo. Stejně to je od nás daleko, pořád tam něco padá, kdo ví, jak to mají postavené...

Vnímám to už delší dobu, ale tato časová shoda mou domněnku umocnila a také potvrdila.

Včera, 3.6., se zraky a pozornost všech upíraly na povodně, což je samozřejmé, přirozené a správné. I tak se ale ke mně donesla zpráva o smrti 120 lidí při požáru v čínské drůbežárně. Hned mě napadly dvě otázky.

Kolik vysílacího času by se nesporné tragédii věnovalo za normálních okolností? A jak bychom reagovali, kdyby se to nestalo v Asii, ale třeba v USA?

Naneštěstí jsme se tak otočili k Západu, že nám krk zatuhl a už se jen těžko obrátíme k Východu. Proč třeba francouzská média informují o dění v zemích, o kterých se u nás takřka nemluví?

Nakonec dvě otázky: Je život občana Spojených států důležitější než švadleny z Dháky? Jakou mírou to měříme my? 

Kristýna Kotíková

Mirek TomsMilá slečno Krystýnko,11:418.6.2013 11:41:50
ZuzkaLevicová nenávist k západu?19:595.6.2013 19:59:59
I.KlinderaFrancouzi a Třetí svět10:445.6.2013 10:44:07
Milan JirásekHezký večer.19:254.6.2013 19:25:14
MirecVážená slečno Kotíková.18:564.6.2013 18:56:45

Počet příspěvků: 6, poslední 8.6.2013 17:11:04 Zobrazuji posledních 6 příspěvků.

Kristýna Kotíková

Kristýna Kotíková

Líbí se mi původně francouzské slovo pelmel, nejlépe definuje mé myšlenky i obsah tohoto blogu. Nečekejte politiku, doufám, že ani ne moc skuhrání, spíš postřehy z trochu jiného úhlu pohledu.

Studentka. Křesťanka. Trochu intelektuálka, rozhodně velký snílek. Někdy dětinská, jindy předospělá. To jsem já. C'est moi. That's me.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy